V atmosféře nabuzené nepokoji v Londýně zapůsobilo několik zpráv o násilných trestných činech jako škrtnutí zápalkou hned u sudu s benzínem. Do středobodu událostí ze severu média umístila příběh útoku mačetou. Ten má už několik verzí, ale nejpravděpodobnější z nich je ta, že za incident je do značné míry zodpovědná i barmanka z herny, která pouští nezletilé k automatům, ale když náhodou vyhrají, odmítá jim vydat peníze a nechá je vyhnat hosty pokřikujícími rasistické nadávky.
„Přizpůsobiví“ se tváří, jakoby za všechny bídu a násilí v jejich regionu mohli „opálení spoluobčané“ a příliš měkká státní správa, která s těmi cikány neumí zatočit. Hrdiny slušných občanů se stal attention whore Lukáš Kohout, vůdce DSSS Tomáš Vandas a železná lady Ivana Řápková. Všechny tyto postavičky si samozřejmě spolu s dalšími přijely nasbírat na sever nějaké ty politické body. Přijel i Petr Nečas, který se nechal slyšet, že za problémy na severu může hlavně štědrý sociální stát. Postačí seškrtat sociální dávky a všechno bude zase OK..
Tenhle Klub přátel rychlých řešení nechce vidět složité příčiny situace: dlouhodobý historický vývoj, změny po roce 1989 (úpadek průmyslu, kde byla většina Romů zaměstnaná), zkorumpovanost a neschopnost místních i jiných politiků krize a bezohlednost trhu a z ní plynoucí privatizace bytových fondů, následná násilná migrace a v neposlední řadě také rasismus většinové společnosti.
Paradoxem je, že pak to jsou často tito nezaměstnání chudí bílí, kteří křičí „cikáni do práce“, namísto toho, aby svůj vztek obrátili proti „těm nahoře“. Zatímco pravice v celé Evropě chce proškrtat sociální systém v neprospěch chudnoucích, část z nich, na které je chystán obrat k horšímu, dělá vládnoucím stafáž a podřezává si tak pod sebou vlastní větev, přičemž se cítí jako spravedlivě se pozvedající občanská společnost..
Tak funguje kapitalismus. Místo protestů proti němu jsme se ale dočkali boje obyvatel zanedbaného kraje poznamenaného nezaměstnaností proti ještě chudším. Nabízí se přitom jediné řešení: odklidit je. Pokročilejší segregaci, než ve městě je už teď, plánuje starosta Varnsdorfu Louka. Jeho slovy:„Vytipováváme objekt mimo město, kam budou přemístěni ti, kteří nesplňují podmínky slušného soužití.“
Situace v chudém severním regionu je ve srovnání s velkými městy opravdu tristní, Bydlení v ubytovnách je drahé a nekvalitní. Na ubytovně se platí 9000 Kč za 30 m2, město i soukromnící si tak našli dobrý způsob, jak si sáhnout na státní příspěvek na bydlení a chudé i stát trochu podojit. Práce ve Šluknovském výběžku skoro není. Z ghett je pro jejich obyvatele velmi těžké se dostat – Romové lepší bydlení kvůli diskriminaci seženou velmi těžko.
Dětský den ve Varnsdorfu
Od mačetového útoku už uběhl měsíc a půl a protiromské pochody probíhaly týden co týden. Po nějaké době začali jezdit na sever Čech i aktivisté proti rasismu. Po jedné demonstraci zjistili, že větší smysl než protishromáždění má přímá podpora ohrožených a začali navštěvovat ubytovny, hrát si s dětmi a vyjadřovat svoji solidaritu prakticky.
Opravdový obrat přišel v sobotu 24. 9., kdy proběhl dětský den. I přes klacky, které jim město a policie házelo pod nohy, se aktivistům s dětmi podařilo dostat svoje aktivity ven na dvorek. Na rozdíl od předchozích sobot už děti nebyly po celou dobu zavřené na ubytovnách – rasistům se nepodařilo svými marši dosáhnout ponižujícího domácího vězení „z důvodů bezpečnosti“. Romové se přestali bát a odmítli se nechat zavírat.
Dětský den byl dílem mnoha lidí. Průkopnickou roli sehráli členové iniciativy Nenávist není řešení, ale neobešlo by se to bez squatterů z Discentra, anarchistů, technařů a jiných „špinavců“… ale byl tu i evangelický farář,studentky romistiky a aktivisté z blízkého Německa. Děcka bavil Osvobozený biograf, která promítal dětem pohádky a soundsystém s taneční hudbou.
Cílem nebylo prát do dětí jakoukoli ideologii nebo je sentimentálně litovat, ale vytvořit jim co nejpříjemnější atmosféru, zatímco se za zdmi jejich domova pohybovaly hloučky „slušných lidí“, kteří by je ze svého města nejraději odstranili a to na různé škále brutality. Je jasné, že atmosféra bude mít na děti dopad. Snad ale zážitek z dětského dne možné trauma přinejmenším zmírní a dá Romům a jejich děckám najevo, že ne všichni bílí jsou proti nim.
„Přijede za vámi Antifa, ta to s vámi vůbec nemyslí dobře a chce se na vás jen přiživit,“varovala policistka v civilu Romy z ubytovny. Neúspěšně. Aniž by tušila, že Antifa už dávno přijela a kontakt s místními navázala.Už od rána se v městské ubytovně TGM odehrávala příjemná zábava. Přijelo divadlo, hrálo se na kytaru, děti kreslily obrázky. Vyráběly se placky – populární bylo vyrobit si odznak s nápisem „nepřizpůsobivý“ nebo „nepřizpůsobivá“. V poledne ale policie akci ukončila a Romové museli dovnitř. Kvůli policii a správci Jiřištěmu musely být děti z ubytovny TGM celé slunečné odpoledne zavřené i přes jejich vůli doma. Romové se ale stejně zcela nepodvolili vůli města a policie a při loučení s aktivisty vyjadřovali vděčnost za podporu. Poté se aktivisté přesunuli do druhé ubytovny Sport, která je v soukromém vlastnictví. Tam se v dětském dni pokračovalo s druhou partou dětí. Na dvoře ubytovny zněl hip hop, rap a cikánská hudba. Talentované romské děti „brejkovaly“ za přihlížení pyšných rodičů. Z jejich tanečních kreací bílým návštěvníkům občas padala čelist.
Dětský den se natolik povedl, že se mezi „přizpůsobivími“ začaly šířily fámy, kolik že na to město dalo peněz či případně, že se jednalo o humbuk placený z Německa. Roli sociálních pracovníků s vlídnější tváří ale aktivisté samozřejmě zastávali zcela zadarmo, i na výtvarné potřeby se skládali mezi sebou.
Slušní občané na procházce
Zatímco si aktivisté hráli s dětmi, měli „slušní občané“ v plánu natřít to panu Poláčkovi, místostarostovi Vansdorfu, který protiromské pochody odsoudil. Nejspíš chtěli dát svým odpůrcům dát najevo, že když se někdo vyjádří proti místní nahnědlé síle, může před svým barákem očekávat nabuzený dav. Od Poláčkových oken se demonstranti vrátili zpátky na náměstí, k řečem podvodníka Kohouta a pivnímu stánku…
„My, lidé z Varnsdorfu, už nechceme žádný začleňování, chceme spíš vyčleňování. Lidi z Varnsdorfu nechtějí začleňování parazitů,“ hřímal jeden z řečníků. Jak dodal o dva dny později na debatě v místním kině: „Měli bychom je vystěhovat na nějaké prázdné území, kde by žili jako zemědělci.“ Dále hovořil o potřebě nového vůdce, někoho, na koho by stát nemohl, tedy aby byl bezúhonný, ne jako Lukáš Kohout i když „jemu samozřejmě všechna čest“. Připomněl tak slabé místo místních – do čela se jim zatím staví zejména zkompromitovaný falešný poslanecký asistent odsouzený za podvody a dvě demonstrace přijelo podpořit část tvrdého jádra českých neonacistů. Na českého maloměšťáka přece jen trochu silné kafe.
V momentě, kdy místní hrdina Kohout zaregistroval na dolní straně náměstí několik lidí s transparentem iniciativy Nenávist není řešení, čistě symbolicky nabídl jejich mluvčímu mikrofon, ať také promluví. Antirasista Brož k překvapení Kohouta na pódium opravdu šel, a poznamenal, že lituje zoufalství místních, kteří se nechají vést usvědčeným podvodníkem. Po tomto odvážném výstupu se na něj dav sesypal. Jedna drobná babička mu dokonce pohrozila, že jestli o panu Kohoutovi ještě někdy řekne křivého slova, tak ho vlastnoručně zabije.
Konečné řešení.
Poslanci schválili předlohu, podle které budou obce smět vykázat z jejich katastru lidi, kteří se opakovaně dopustí přestupku. Novelu přitom vláda zamítla s tím, že by nemusela být v souladu s Listinou základních práv a svobod. Represivní spasitelka z Chomutova se předvedla v televizi, Nečas s Drábkem si zapózovali ve Varnsdorfu. A výsledek? Nová represivní opatření, ještě tvrdší bič na sociálně slabé.
Osekání sociálních dávek a možnost jejich zabavení exekutorem až do výše existenčního minima (2020 Kč, to je opravdu částka, za níž dnes lze „existovat“). Možnost změny přestupků na trestné činy a možnost obcí dát na svém území zákaz pobytu člověku, který v ní nemá trvalé bydliště.
Stále se ještě můžeme bát, že se povodeň rasistické nesnášenlivosti a nenávistných pochodů „slušných lidí“ rozlije dál, za hranice Šluknovského výběžku. Nezaměstnanost, problémy soužití a oprávněný pocit, že Praha a další města vyexportovala prostřednictvím realitek své chudé do sociálních pastí v zanedbaných regionech… to vše je základ pro výbušný koktejl, který se nemusí omezit na severní Čechy.
I tak si ale můžeme opatrně a prozatímně oddechnout. Turné, kterým chtěla Dělnická strana SS rozšířit požár na Ostravsko, se příliš nevyvedlo. Když přijeli rasisté z Varnsdorfu do Prahy, odpůrci rasismu převážně z řad anarchistů se jim vysmáli a dokázali na jejich demagogii pádně odpovědět. Severočeši, kteří chtěli v hlavním městě zažít triumf, odcházeli zaražení a zklamaní. Na demonstrace následující den přišlo Kohoutovi jen pár desítek lidí a kolotoč nepřetržitých každotýdenních tažení k ubytovnám se zastavil. Prozatím. Sociálních problémů, které spousta podvodníků skutečných i politických ráda přebarví na rasové, je nespočetně a tikají jako časované bomby. Zkušenost z dětského dne ve Varnsdorfu je ale zároveň poučením, že i ve zdánlivě beznadějné situaci lze dělat smysluplné a dobré věci a navazovat nečekaná přátelství.